EF-111 Raven
Hlavní informace
- Výrobce: General Dynamics Corporation / Grumman
- Třída: Průzkumný / REB
- Zařazen do činné služby: 1981
- Popis: Dvoumístný dvoumotorový průzkumný letoun s měnitelnou šípovitostí křídla, určený k provozu z pozemních základen.
Historie
Stroj EF-111A, který byl vyvinut jako náhrada letounu pro vedení radioelektronického boje EB-66, kombinuje drak a motory letounu General Dynamics F-111A s rušicí soupravou Eaton AIL ALQ-99EW, používanou letouny EA-6B Prowler amerického vojenského námořnictva. V lednu 1975 byly zahájeny práce na přestavbě dvou letounů F-111A, které se staly prototypy letounu EF-111A s taktickým rušicím systémem TJS (Tactical Jamming System). První let se uskutečnil 10. března 1977. Celým úkolem nebyla pověřena firma General Dynamics, ale společnost Grumman, která v roce 1960 vyvinula nezdařilou verzi stíhacího letounu FB-111. Starší verze letounu F-111 v operačním použití dosáhly konce své životnosti jako bojové letouny, avšak konstrukce jejich draku zůstala schopna přestavby pro plnění nové bojové funkce. Vlastní elektronické rušicí vybavení však vyžadovalo velmi značnou modifikaci. Osádku letounu EA-6B tvoří čtyři lidé - pilot a tři operátoři, ale původní bojový letoun F-111 měl pouze dvoumístnou pilotní kabinu. Automatizace funkcí umožnila snížit počet operátorů ze tří na jediného. Letové zkoušky s přestavěným rušicím systémem ALQ-99E odhalily některé problémy, avšak zkoušky nakonec proběhly hladce, což umožnilo, aby americké vojenské letectvo v listopadu 1979 odsouhlasilo program přestavby celkem 42 původních letounů F-111A na verzi pro vedení radioelektronického boje.
V období let 1980 až 1985 firma Grumman tyto letouny nejprve rozebrala a následně přestavěla na novou verzi s předběžně stanovenou dobou technické životnosti přibližně 8000 hodin. V rámci přestavby byl v rozměrném překrytu ve spodní části trupu vytvořen nový prostor pro avioniku a podobně jako u letounu Prowler bylo na vrcholu svislé ocasní plochy instalováno aerodynamicky tvarované pouzdro. Tyto změny pak vytvořily vnitřní prostory pro zástavbu elektroniky a antén víceúčelové rušicí soustavy ALQ-99E a rušiče ALQ-137 Firmy Sanders pro vlastní ochranu letounu.
Americké vojenské letectvo převzalo první vyrobený letoun EF-111A v roce 1981 a s rozmísťováním těchto strojů v západní Evropě se začalo v roce 1984. V prosinci roku 1985 byl předán poslední letoun, avšak ještě více než rok předtím získaly firmy Eaton AIL a General Dynamics kontrakt v hodnotě 61 miliónů dolarů na zdokonalení rušiče ALQ-99E. Výrazné překročení ceny se však v červnu roku 1988 stalo příčinou zrušení tohoto programu. Pouze jediným současným aplikovaným vylepšením letounu je program modernizace avioniky AMP (Avionics Modernization Program). Zahrnuje zdokonalení pilotních prostorů, přístrojového vybavení, radiolokátoru a doplnění výbavy o inerciální navigační systém s laserovým gyroskopem a terminál družicového navigačního systému GPS. S těmito úpravami bude možné letoun používat do roku 2010, avšak za předpokladu některých dalších modernizací. Případná zdokonalení by měla zahrnovat instalaci nového přijímače/počítače, vyvinutého pro námořní letoun EA-6B, radiolokační a rádiový rušič nízkého kmitočtového pásma, případně možnost použití protiradiolokačních řízených střel AGM-88 HARM. Klamný rušič ALQ-137 by mohl být nahrazen zdokonaleným typem ALQ-189 nebo obdobným zařízením jiného výrobce.
Technicko-taktická data
| Pohonná jednotka | |
|---|---|
| Motory: | 2 x Pratt a Whitney TF3O-P-100 |
| Výkon: | 111,65 kN s přídavným spalováním |
| Palivo: | Interní nadrže 19021,6 litrů Přídavné nadrže 2271,25 litrů (ve 4 podvěsech) Zařízení pro tankování za letu |
| Rozměry | |
| Délka: | 76 ft (23,17 m) |
| Výška: | 20 ft (6,1 m) |
| Rozpětí VOP: | ---- |
| Rozvor kol: | ---- |
| Rozchod kol: | ---- |
| Operační parametry | |
| Hmotnost prázdného letounu: | 55275 lb (25072 kg) |
| Normalní vzletová hmotnost: | 70000 lb (31751 kg) |
| Max. vzletová hmotnost: | 89000 lb (40370 kg) |
| Max. rychlost: | 1433 kt (1650 mph; 2655 km/h) Mach 2,50 ve 36000 ft (10975 m) |
| Cestovní rychlost: | 496 kt (571 mph; 919 km/h) |
| Stoupání: | ---- |
| Dostup: | 60000 ft (18290 m) |
| Max. dolet: | Až 2540 nm (2925 miles; 4707 km) bez přídavných nádrží |
| Posádka: | Pilot a systémový operátor (vedle sebe) v McDonnell Douglas 0/0 katapultovacím modulu |
| Výzbroj | |
| Pevná: | Není |
| Variabilní: | Až 31500 lb (14228 kg) v trupové pumovnici a na 6 podvěsech |
| Použitelná výzbroj: | AGM-88 HARM anti-radar missiles |
| Nukleární výzbroj: | Ne |
Autor: Petr "Viper" Chrástek | Vloženo 30. 10. 2008 | Článek pochází z archivu autora. |