AV-8B Harrier II
AV-8B Harrier II.
[Foto: zdroj neznámý.]
Hlavní informace
- Výrobce: McDonnell Aircraft Company / British Aerospace plc
- Třída: Bitevní
- Zařazen do činné služby: 1984
- Popis: Jednomístný jednomotorový víceúčelový letoun se svislým vzletem i přistáním určený k provozu z pozemních základen i palub letadlových lodí.
Historie
Vyvinut za spolupráce USA (firma McDonnell Douglas) a Velké Británie (British Aerospace) jako vylepšený nástupce typů AVSA/HARRIER GR Mk3. První prototyp odpovídající sériovému provedení vzlétl 29. srpna 1983. Do výzbroje USA zaváděn pod označením AV-8B od ledna roku 1984, do výzbroje Velké Británie od července 1987 jako HARRIER GR Mk5. Španělsko převzalo první letoun v říjnu 1990, Itálie v roce 1991.
Bojové určení
Ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek, přehrazování bojiště a průzkum.
Technický popis
Konstrukce letounu v zásadě vychází z typu HARRIER GR Mk3/AV-8A. HARRIER II však má zcela nové větší celokompozitové křídlo se superkritickým profilem a dvěma dalšími zbraňovými závěsníky, prodloužený trup a překonstruovanou příď včetně pilotního prostoru. Vstupní otvory pro přívod vzduchu jsou zvětšeny z důvodu zástavby výkonnějšího motoru. Pod trupem Ize při odpojení kanónových pouzder instalovat speciální štíty pro zvýšení vztlaku při kolmém startu. Podvozek je zesílený z ohledem na vyšší hmotnost stroje, množství a druh nesené výzbroje i vylepšené přístrojové vybavení výrazně zvyšují bojové možnosti.
Přístrojové vybavení tvoří systém ARBS s TV kamerou pro zjišťování a sledování cílů a v přídi zabudovaným laserovým systémem pro ozařování cílů. Ve spojení s palubním počítačem a dalšími prvky umožňuje ARBS přesný odhoz pum v zatáčce i ničení bodových cílů. Letoun je vybaven inerciální navigační soustavou, stroje přizpůsobené pro ničení cílů v noci mají termovizní kameru zabudovanou v horní části přídě před pilotní kabinou. Nejmodernější britské stroje GR Mk7 mají navíc displej zobrazující pohyblivou mapu a osvětlení přístrojů na palubní desce je kompatibilní s noktovizorem pilota.
Pohonnou jednotku tvoří jeden motor Rolls-Royce PEGASUS Mk105 s pohyblivými tryskami a měnitelným vektorem tahu o max. výkonu 95,6 kN. Americké letouny AV-8B vyráběné po roce 1991 mají novou verzi PEGASUS 11-61 s max. tahem 105,8 kN.
AV-8B Harrier II Plus.
[Foto: zdroj neznámý.]
Výzbroj
Letoun nemá pevnou kanónovou výzbroj. Americký AV-8B nese ve dvou odpojitelných podtrupových kontejnerech pětihlavňový rotační kanón GAU/12U ráže 25 mm se zásobou 300 kusů munice, zatímco britské stroje GR Mk5/7 mohou operovat se dvěma kontejnery obsahujícími po jednom kanónu ADEN 25 ráže 25 mm se zásobou 100 kusů munice na hlaveň. K nesení výzbroje je k dispozici celkem šest podkřídlových a jeden centrální podtrupový závěsník. Pro ničení vzdušných cílů Ize podvěsit dvě nebo čtyři PLŘS AIM-9, proti pozemním cílům je k dispozici celá škála výzbroje - od protizemních ŘS AGM-65E MAVERICK, laserem naváděných pum řady PAVEWAY, až po konvenční nebo kontejnerové pumy do hmotnosti 910 kg. Celková nosnost zbraňových závěsníků činí 3600 kg. Max. únosnost paliva a výzbroje při svislém vzletu je 3000 kg, při startu s rozjezdem pak až 7200 kg.
Technicko-taktická data
| Pohonná jednotka | |
|---|---|
| Motory: | * 1 x Rolls-Royce F402-RR-406A (Pegasus 11-21)
** 1 x Rolls-Royce F402-RR-408 (Pegasus 11-61) |
| Výkon: | * 21450 lb / 95,42 kN (měnitelný vektor tahu)
** 23800 lb / 105,87 kN (měnitelný vektor tahu) |
| Palivo: | Interní nadrže 3519 kg
Přídavné nadrže 3661 kg (ve 4 odhazovacích nádržích) Zařízení pro tankování za letu |
| Rozměry | |
| Délka: | 46 ft 4 in (14,12 m) |
| Výška: | 11 ft 7.75 in (3,55 m) |
| Rozpětí VOP: | 13 ft 11 in (4,24 m) |
| Rozvor kol: | ---- |
| Rozchod kol: | ---- |
| Operační parametry | |
| Hmotnost prázdného letounu: | 13968 lb (6336 kg) |
| Normalní vzletová hmotnost: | 22950 lb (10410 kg) pro operace při 7g |
| Max. vzletová hmotnost: | 31000 lb (14061 kg) pro zkrácený vzlet (405 m)
18,950 lb (8596 kg) pro kolmý vzlet |
| Max. rychlost: | 575 kt (662 mph; 1065 km/h) |
| Cestovní rychlost: | ---- |
| Stoupání: | 14715 ft (4485 m) / 1 min |
| Dostup: | 50000 ft (15240 m) |
| G limit: | 3 / +8 |
| Max. dolet: | 1965 nm (2263 miles; 3641 km) s odhozením příd. nádrží
1638 nm (1886 miles; 3035 km) bez odhození příd. nádrží Max. operační radius 627 nm (722 miles; 1162 km) |
| Posádka: | Pilot na UPC/Stencel SJU-13 0/0 vystřelovacím sedadle |
| Výzbroj | |
| Pevná: | 1 x 25 mm General Electric GAU12/A s max. 300 kusy munice |
| Variabilní: | Až 6750 lb (3062 kg) pro kolmý vzlet
Až 10800 lb (4899 kg) pro zkrácený vzlet s motorem 11-21 Až 13235 lb (6003 kg) pro zkrácený vzlet s motorem 11-61 Až 17000 lb (7711 kg) pro normální vzlet 7 závěsníků ( 1 podtrupový a 6 podkřídlových) |
| Použitelná výzbroj: | AIM-9 Sidewinder SRAAM
AGM-65 Maverick ASMs AGM-84 Harpoon anti-ship missile 'Paveway' laser-guided bombs AGM-62 'Walleye' optronically guided glide bombs Mk 80-series bombs 'Rockeye' cluster bombs CBU-series cluster bombs GBU-15 optronically guided glide bomb LAU-series multiple launchers (70mm neřízené rakety) 2 x 30 mm GPU-5/A kanonový podvěs |
| Nukleární výzbroj: | Ne |
Autor: Petr "Viper" Chrástek | Vloženo 27. 10. 2008 | Článek pochází z archivu autora. |